Křepelka japonská
Křepelka japonská je ve světě považována za nejmenší druh drůbeže. Její chov nemá v naší republice dlouhou tradici. Ve světě je naopak hojně využívána, spotřebou jejího masa i vajec se mohou pyšnit nejen obyvatelé asijského a amerického kontinentu, ale i západní a jižní Evropy.
Křepelka japonská, jak již název napovídá, pochází z Japonska, přesněji z jihovýchodní Asie z oblasti mezi Indočínou a Japonskem. V Evropě se začaly křepelky chovat až ve 40.letech minulého století, nejvíce jako studijní materiál pro laboratorní pokusy. K tomuto účelu předurčují křepelku především malé tělesné rozměry, relativně velký počet potomstva a krátký generační interval. Křepelky se pro svoji podobnost s hrabavou drůbeží staly také vhodným modelem dlouhodobých selekčních pokusů.Do České republiky pronikly křepelky po druhé světové válce, komerční chovy se začaly zakládat až v osmdesátých letech. V 90. letech následoval částečný úpadek, ale v poslední době si tato drůbež získává opět svoje místo na slunci. Osobně se snažím chov křepelek propagovat a doporučovat.
Typy křepelek
U křepelek se vyskytují dva užitkové typy - nosný a masný brojlerový typ. Nosný prošel intenzivní selekcí na zvyšování produkce vajec a masný byl šlechtěn na zlepšování parametrů masné užitkovosti. Živá hmotnost dosahuje u nosného typu 120 až 180 gramů, u masného typu více než dvojnásobek - až 290 gramů. Snáška začíná u nosnic zpravidla ve věku 35 až 42 dnů s vrcholem kolem 20. týdne stáří. Roční produkce u nosné křepelky může dosáhnout až 320 vajec. Vajíčka váží mezi 11 g (nosné) až 15 g (masné), mají vysokou nutriční hodnotu a obsahují relativně velký žloutek. Jsou vyhledávána především pro svoje prokazatelné účinky na zdraví a vitalitu spotřebitele. Pomáhají proti alergiím, problémům s krevním oběhem a dalším civilizačním chorobám.
- Křepelka pochází z východní Asie, kde je chovaná již dlouhou dobu.
- Roční snáška křepelek japonských dosahuje 280-320 ks vajec.
- Denní spotřeba krmiva je 25-30 g. Když snesou vajíčka s hmotností 12 g, tak skoro polovinu váhy krmiva Vám vrátí ve formě vajec.
- Pohlavně dospívají po 35-ti dnech a první snáška je kolem 42-45 dne. Snůšku začínají už od sedmého týdne. Kohoutci pohlavně dospívají o něco později.
- Křepelčí vajíčka jsou považovány za lék již přes 300 let
- Obsahují pětkrát více fosforu, sedmkrát více železa, šestkrát více vitamínu B-1 a patnáctkrát více vitamínu B-12, jako slepičí vajíčka
- V kosmetice se používají do kvalitnějších krémů, na regeneraci pleti a odstraňování vrásek. Přitom účinné jsou při léčbě lámání vlasů a nehtů
- Křepelčí vajíčka jsou vhodné do všech jídel, do kterých jste používali slepičí, jen jsou mnohem chutnější a zdravější
- Léčení s rozdrcenými skořápkami vajec používali už i staří Římané. Skořápky obsahují 90% vápence a 27 různých prvků, které jsou potřebné pro lidský organismus.
- Minimální trvanlivost vajíček je 60 dní.
U mnoha nemocí se užívá i maso křepelek. Hlavně při těžkých formách astmatu, při fyzickém zatížení, proti tuberkulóze a při nádorových onemocněních jako výpomoc pro organismus.
Křepelčí vajíčka se dají použít do všech jídel, tak jako slepičí, považují se za dietní.
Při surovém používání, během kúr nemají žádné vedlejší účinky, ale když chcete absolvovat kúru najednou s pobíráním léků, tak se nejprve poraďte s lékařem.
Při denním užívání křepelčích vajec a masa podporujete imunitu, normalizuje kardiovaskulární oběh, pomáhá při zdolávání horečky. Kvůli vysokému obsahu fosforu, draslíku a železa má dobrý vliv na paměť. Těhotným ženám ochraňuje kostru a zuby.